Dávná křídla

27. září 2013 v 8:06 | Eliza
Zas jednou nějaká ta báseň z mé tvorby. Poslední dobou je píšu až podezřele často, tak doufám, že vám to nebude vadit jako malé odbočení od povídek a že se vám bude tahle, i druhá báseň, kterou rovněž dneska nebo zítra přidám, líbit ;)
Kdo někdy psal báseň (a možná i ten, kdo ji nepsal) ví, jak je těžké popsat, o čem vlastně báseň je. I u té mojí je to tak, ale možná můžu říct, že je to o něčem, co jsem vždycky chtěla udělat, ale není to tak jednoduché, abych to mohla hned uskutečnit...


Dávná křídla

Otrávené sny
nese černé peří.
Dlouhé jsou všední dny,
pro ty, kdo slepě věří.

Dotek zkamenělých srdcí,
ze zlatého kovu
pořád se zpátky vrací.
Dál spát nemohu.

Nad útesem zrádným,
tečou řádky vět.
Za nebezpečím krásným,
vydávat se zpět.

Své vzletné sny sníme,
za zvuků tonů známých.
O věčnosti hořké víme
z prokletí pradávných.


http://31.media.tumblr.com/eef0099b378c2e7f4facc6831a80ab2e/tumblr_mtrrv6FXuO1sumii5o1_500.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 27. září 2013 v 18:16 | Reagovat

Nádherná básnička, moc se mi líbí :-).
Mmt v soutěži jsem vyhrála, ale byly jsme tam jen dvě

2 Tina Tina | Web | 27. září 2013 v 20:43 | Reagovat

Krásna básnička :) a rozhodne nebude vadiť, keď ich budeš pridávať často, lebo sú naozaj dobré :)
A úplne chápem, že popísať, o čom je nejaká báseň, je dosť ťažké - či už niečo, čo som napísala ja, alebo niekto iný... Väčšinou pri rozboroch presne citujem to, čo tam je napísané :D

3 Elizabeth Elizabeth | Web | 28. září 2013 v 9:29 | Reagovat

Krásná. Taky mi to nebude vadit, jde ti to (na rozdíl ode mě :D) a změna člověku jenom prospěje. :)

A neboj, úvod nevyděsil, děkuji za komentář. :3 Přemýšlím, jestli jsi narazila na princeznu, ale ta čtrnáctá kapitola je tentokrát nějaká... klidná... asi budu muset někoho zabít, to pak všichni křičí. :D

4 Kaisa Kaisa | E-mail | Web | 30. září 2013 v 19:34 | Reagovat

Pěkná básnička, to se musí nechat. Rozhodně je to ten styl, co jsem vždycky chtěla umět psát a nikdy se mi to nepovedlo - k mému největšímu štěstí moje básničky zavání neskutečným množstvím sadismu a děje, volný tok myšlenek připomínající to, co by člověk měl dělat mi nejde. A jak zatraceně moc bych ho chtěla umět, to se musí nechat. :)

5 Knihofil18 Knihofil18 | Web | 5. ledna 2015 v 15:27 | Reagovat

tá báseň sa mi páči. keď som si ju čítala, tak som si pomyslela, že by pokojne mohla byť ako prológ k nejakej novej kapiotlovke :D mala takú tajomnú atmosféru, ktorou by navnadila čitateľov :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama