Ranní mlha

24. listopadu 2015 v 12:04 | Eliza
Tak, do obíhání už jsem se pustila a samozřejmě, to by bylo, aby mě někde něco netrklo a neispirovalo k tomu si sednout a sesmolit další nalejvárnu poezie do vašich makovic. Protože o to všichni stojíte, že jo?
Tentokrát jsem si vzala na paškál to, s čím mám problém já a podle mě i spousta dalších lidí. Třeba se v tom poznáte, třeba se vám to jen bude líbit a třeba ne, určitě mě potěší váš názor, ať bude jakýkoliv ;)
Básničky nepíšu proto, že se tím rychle vyplní místo na blogu, ale abych nemusela všechny své myšlenky skládat do řádku jako deníček, který se pak stejně nedá číst. Báseň dokáže vyjádřit cokoliv a zároveň jenom malinko. Záleží na každém čtenáři. To na nich miluju.



Ranní mlha

Bdím s ranní mlhou,
čekám na zprávu co nepřichází.
Světlo ve tmě koupané,
přijde a déle nezavází.

Čilý ruch a šrumec,
jako opilci všichni se potácí.
Jen stres a v hlavě obavy,
smysl pomíjivosti se vytrácí.

Kráčím mezi nimi,
je těžké zůstat stát opodál.
Všichni jsme davu součástí,
a nejeden anděl to dávno vzdal.

Vyrovnaní v řádku,
tupě hledí vpřed, ruka jim kmitá,
otázky, k čemu to všechno?
S budoucností se nepočítá.

Jaký důvod mají,
ti co ze dne na den se do pekla vrací,
mysl zoufalá, tělo ochablé,
přece vůle ničit se nevytrácí.

Tak odkládám pero,
proč psát když nezáleží na slovech,
to musí zkusit každý sám,
vzepřít, vzbouřit se v okovech.

A tak bdím s ranní mlhou,
čekám na řádky co pomalu plynou,
tváře koupou se v ranním světle,
ti kdo skutečně žijí nikdy nezahynou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | Web | 24. listopadu 2015 v 12:27 | Reagovat

Ten konec byl naprosto úžasný! :-) Moc hezky napsané a souhlasím s tebou v tom, že místo deníčku radši napíšeš básničku, moc ti to jde a každý si v tom najde to své. :-)

2 Wek Wek | Web | 25. listopadu 2015 v 10:05 | Reagovat

úplně boží :3 moc tě obdivuju, že dokážeš něco tak božského napsat :3

3 Mischelle Mischelle | Web | 25. listopadu 2015 v 22:38 | Reagovat

Úžasná *,*

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 26. listopadu 2015 v 15:45 | Reagovat

Nejprve mě ani nenapadlo, o čem to je, ale ta hloubka...to je něco neskutečného. Ti, kdo skutečně žijí, nikdy nezahynou. Ten verš by se měl někam vylepit. Sice se mi nezdálo slovo "nezavází", a za "ti" v posledním verši ti chybí čárka, ale to na té nádheře nic nemění...

5 ~Freya ~Freya | Web | 28. listopadu 2015 v 11:26 | Reagovat

krásna báseň... naozaj úžasná :O

6 Lucienne Lucienne | Web | 21. června 2016 v 21:28 | Reagovat

Tahle básnička je naprosto úžasná. Vážně se mi moc líbí, zvlášť ten konec, ten prostě zapůsobí. Líbí se mi její téma, v poslední době se cítím přesně takhle, hodně jsem se v ní našla. Parádní báseň, líbí se mi, když ve mě verše nechají emoce. A souhlasím s tebou, taky často píšu básničky jako vypisovačku, dá se tím vyjádřit hodně v několika řádcích. Proto je miluju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama