Eliza a...prokrastinace

3. prosince 2016 v 20:10 | Eliza |  Eliza a...

Protože co můžeš udělat teď, můžeš dost dobře udělat i za 2 hodiny...Nebo vlastně vůbec, kašlat na to.

(Nový seriál, nejspíš mi vydrží tak na tejden. A jo, moje přezdívka 4x po sobě je potřeba. Asi.)


Na úvod vám rovnou řeknu: Nevím, co s prokrastinací dělat. Nedám vám tu žádné životospásné tipy, jak se nepropadat do této mizérie beznaděje a nesplněných domácích úkolů. Kdybych to věděla, neodkládala bych tenhle článek už asi měsíc.

Prokrastinace mě zasáhla už v útlém dětství. Na základce ještě byla šance, že ten úkol z vlastivědy udělá maminka, ale na střední, bohužel, šance na opakování tohoto postupu vybledla v okamžiku, kdy nastoupila na scénu gymnaziální matematika. Fuj.
Každopádně, zatím jsem nepropadla, což přičítám jen tomu, že jsem svou schopnost improvizace vybrousila na maximum. Ostatně, kdybych neodkládala učení na pozdní večerní hodinu, vůbec bych improvizovat nepotřebovala, protože bych něco věděla.

Ale nedávno, nedávno jsem to opravdu dorazila do bodu, kdy jsem se sama na sebe musela podívat do zrcadla a zeptat se "Co to sakra děláš?".


Byl večerní listopad, úkolů čas.
K prokrastinaci zval seriálů hlas.
Přišla jsem domů ze školy, za okny tma. Odhodila jsem tašku do kouta, sebe jsem odhodila na židli a otevřela diář. Kupodivu tam bylo něco napsáno, obvykle jsem moc líná než abych si zapsala.
"Zeměpis - Prezentace"
Fajn, nějaká prezentace, to se zmákne. Mohla bych to sice udělat teď, ale...Ne. Seriály time!
A tak jsem seriálovala. Dlouho. Míjely hodiny, staletí, paralelní vesmíry. I moji kamarádi se zajímali o to, jestli teda dělám tu prezentaci nebo jak. Za vlast padl pytlík gumových medvídků.

Někdy okolo desáté jsem si řekla, že bych mohla ten zemák otevřít. S vyhlídkou, že v jedenáct to mám a do dvanácti jsem v posteli jsem našla zadání.
To byl první moment, kdy mi došlo, že to asi nebude tak snadný. Ze zadání jsem porozuměla tak polovině slov. Většina byly spojky.
S mírným strachem v srdci jsem se dala do hledání informací a sepisování do Wordu. Postupně se na sebe valily další problémky. Kolik toho má být? Jakou definici tam hodit? Obrázek ano nebo ne?
Ale pořád se to dalo. Lehčí stresík ještě nikoho nezabil.

Odbila jedenáctá.
Najednou jsem si uvědomila, že ty body, co mám splnit, mají ještě podbody. A je jich hodně. Takže znovu. Internet, Wikipedie (protože na jiné zdroje nebyl čas) a hledat. Nebylo to tam? Tak na to srát, protože to očividně neexistuje a zeměpisář si to vymyslel.

Dvanáctá hodina.
Byla jsem v hajzlu. Nejen, že mi víc než polovina chyběla, ale ani jsem už nevěděla, cože vlastně hledám. Graf? Mapu? Koťátka na Youtube?
Někdy okolo té doby přišla do mého pokoje máma v noční košili s tím, že bych už mohla jít spát. Jasně mami.
V panice jsem překydávala internet jako kupku hnoje a snažila se vydojit alespoň něco. Nešlo o jedničku, jen o to nedostat pětku. Čtyřka byla přijatelná, veřejná ostuda zanedbatelná. Byla jsem ochotná do té prezentace vrazit fotku andílků od Victoria's Secret, pokud by mi to získalo nějaké body navíc.

Jedna hodina.
Duševní vyčerpání. Beznaděj v očích. Úvahy o tom, jestli mi za to to vzdělání stojí a nehotová prezentace přede mnou. 20 snímků a pořád nebyl konec. Uvažovala jsem, že to vzdám, ale ne. Přece nemůžu vycouvat, ne teď! Našla jsem v sobě tu pradávnou sílu, hodila jsem do sebe další kafe a jela dál. Před očima mi demografické údaje tančily polku, mozek se odebral do věčných lovišť. Ale nakonec, nakonec se zadařilo. Hleděla jsem na magickou krásu 37 snímků a kompletně kašlala na to, že půlka ve své podstatě pořád chybí, že je to naprosto odporné dílo a informační hodnotu to nemá sakum prdum žádnou.

Podívala jsem se na hodiny. 1:53.
S úlevou mi pohled padl na otevřený diář a najednou jsem spatřila něco hrůzného.
"Matika - Test"
Přísahám, že v tu chvíli jsem měla k sebevraždě skokem z okna velmi, velmi blízko.
Bylo to, jako by zmlácenému wrestlerovi po zápase řekli "Sorry kámo, ale jdeš ještě jednou a čeká tam na tebe Chuck Norris a Rambo. Hodně štěstí."
Co jsem mohla dělat. Vytáhla jsem učebnici a sešit. A kapesníky.
Když bylo po všem, na hodinách se skvěl čas 2:48.
Do postele jsem padla po frňáku.

Druhý den jsem za sebou jsem měla sotva 4 hodiny spánku a před sebou celodenní tah ve škole. Umírala jsem, ale umírala jsem s vědomím, že zeměpis mě neskolí. Matika jo, matika mě skolila solidně, ale zeměpis...Ten ne.
Když jsem se dopachtila na hodinu, cítila jsem se jako vítěz.
Dokud jsem neslyšela hlas profesora.
"Dneska bude mít referát X a Y, Eliza bude příště."
Od brutálního ubodání zachránilo profesora jen to, že jsem usnula na lavici.


Tak to vidíte, děti.
1) Prokrastinovat se nevyplácí.
2) Vesmír nás všechny nenávidí. Nebo jsem ten debil jenom já.
Takže běžte udělat to, co tak odkládáte. Šup.
...
Stejně vím, že nepůjdete. Prokrastinace je asi jediná věc, která se ve školách učit nemusí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Misaki Misaki | Web | 4. prosince 2016 v 13:42 | Reagovat

Jo prokrastinace..to mi připomíná, že bych se měla nejspíš učit, ale to ještě chvíli počká :D..

2 Abigail Abigail | Web | 4. prosince 2016 v 20:57 | Reagovat

Jo to znám. ALe když jsem psala ročníkovou práci a odkládala to až na nejpozdější možný termín večer před odevzdáním jsem toho hořce litovala. =)

3 Wek Wek | Web | 11. prosince 2016 v 13:22 | Reagovat

Ehm...asi bych měla začít dělat to, co mám mít xDD Týden na to asi stačit nebude a když se k tomu přidají i ty písemky (na které se učím před hodinou a taky to tak vypadá) tak no...Ámen xD Asi umřu bolestí ruky, protože popravdě...komu by se chtělo rýsovat deset hodin denně?...Tady mám odpověď...asi proto to odkládám XD

4 Lucienne Lucienne | Web | 27. srpna 2017 v 10:46 | Reagovat

Upřímně jsem se u tohohle článku hodně pobavila. :DDD Vzpomínala jsem na všechny ty noci panického učení na střední. Tenkrát jsem ještě neměla tušení, že o zkouškové na vejšce to bude mnohem větší masakr. :D
Píšeš vtipně, nasmála jsem se. :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama